Bible Václava IV.

Erotické obrázky v Bibli?
Dokážete si představit autentickou středověkou Bibli, ve které jsou explicitně erotické obrázky? Že ne? No a vidíte, ona existuje. Jde o Bibli Václava IV., která je vedle starších francouzských a milánských rukopisů jednou z nejkrásnějších středověkých knih. Pokud by došlo k dokončení celého zamýšleného projektu, šlo by o největší středověký iluminovaný rukopis vůbec. Kniha však zůstala nedokončená, chybí v ní několik částí Starého zákona a na Nový zákon vůbec nedošlo.

Popis knihy
Teprve roku 1790 byla Václavova Bible svázána do červené kůže s kováním. Kniha má rozměry asi 58 x 46 cm. Je psaná na pergamenu (vydělané telecí kůži), dělí se do 9 svazků a celkově má 1214 listů. Na každém listu jsou pak dva sloupce po 36 řádcích. Celkově tu najdete 653 miniatur.

Význam z výtvarného hlediska
Bible je naprostým unikátem z výtvarného hlediska. Pracovalo na ní nejméně devět iluminátorů z pražské iluminátorské dílny. Dva z nich známe podle podpisu (Frana, N. Kuthner) a s určitou mírou (ne)jistoty je dokážeme ztotožnit s historickými postavami. Iluminace jsou pro historiky dodnes záhadou. Najdeme tu jednoznačné náměty, které souvisí přímo s textem Bible, ale i motivy od vlastního textu zcela odpoutané. Asi největší kuriozitou je obraz opice. O interpretaci kreseb se vedou rozsáhlé spory.
Nejznámějším a nejdiskutovanějším jsou častá zobrazení lazebnic, která překvapují svým erotickým nábojem. Ve starších dobách bylo zobrazení lazebnice spjato s bájnou Zuzanou, která podle pověsti vysvobodila krále Václava ze zajetí. Tuto interpretaci však odmítl již F. Palacký jako nevěrohodnou báchorku. Byla snaha interpretovat lazebnici jako zástupný symbol pro královnu, pak ošvem nedává smysl, že je na některých obrázcích lazebnic vícero. Dnes se historici kloní k názoru, že jde o alegorii čistoty a křtu.
Populární je také všudypřítomné vyobrazení ledňáčka. I u symboliky ledňáčka si ovšem historikové lámou hlavu. Snad šlo o symbol lásky a plodnosti.
Velmi častým motivem je tzv. točenice, do kruhu zavinutá látka. Bývá interpretována jako uzel lásky, někdy v kontextu světském (lásky lidské), jindy ve smyslu náboženském (lásky k Bohu).
Proč jsou potom ale v točenici zavinutí diví muži, kteří jsou dalším frekventovaným motivem? To by svědčilo pro jinou interpretaci točenice, totiž o symboliku svázání divokosti člověka božím zákonem a moudrostí.
Nakonec je třeba zmínit všudypřítomné iniciály E a W. I ty jsou při interpretování oříškem. Najdete zde obrazy, kde král Václav je do písmen uvězněn podobně jako zločinec do klády. Moderní historie prokázala, že písmeno E se ve stroněmeckých textech používalo ve významu boží zákon. Je tedy možné chápat písmeno E jako boží zákon a písmeno W jako iniciálu německého slova Welt (svět), tedy světský řád. Ilustrace krále uvězněného v písmenu pak dává jasné poselství - král je vázán božím a světským zákonem.
Je ale naprosto možné, že symboly neinterpretujeme správně. Kdo ví?

Význam z lingvistického hlediska
Bible Václava IV. má velký význam i z lingvistického hlediska. Jde o druhý nejstarší překlad do němčiny a je pravděpodobné, že ji překládal pražský němec. Ještě Karel IV. zakazoval vydávání Bible přeložené do jiných jazyků. Václav svým vlastnictvím takové Bible vlastně legitimizoval její překládání. Dalším jazykem jsou v rozpracovaných částech latinské pokyny pro iluminátory, které se měly po dokončení z pergamenu seškrabat. Součástí iluminací je hebrejština. Nešlo o pouhou ozdobu, hebrejské texty v iluminacích jsou správně. A na závěr je tu záhada. Na několika místech se objevuje i staročeský text, nejčastěji nápis "Toho bzdie toho". Nikdo ovem neví, co to vlastně znamená.

Historie rukopisu
Podle soudu většiny historiků vznikl rukopis v Praze v letech 1390-1400. Na mnoha místech je vyobrazen samotný král Václav IV., najdete zde i nejznámější vyobrazení jeho ženy Žofie. Traduje se, že Bible vznikla přímo v souvislosti s jejich sňatkem. Nejprve byla uložena v tehdy monumentální královské knihovně v Novém Hradě u Kunratic. Po smrti Václava byla knihovna rozkradena a rozprodávána, podle historických záznamů se ovšem zdá, že Bible tam již tou dobou nebyla. Rukopis s určitostí zdědil Zikmund a přes něj se dostal do rukou Habsburků. Dnes knihu najdete v Rakouské národní knihovně, ale laici se k ní nedostanou. V naší zemi je několik věrných kopií. Cena takové kopie se odhaduje na půl milionu korun. Spatřit alespoň věrnou napodobeninu bylo laické veřejnosti umožněno v novodobé historii jen jednou - roku 2012 na hradě Loket.
Tady jsme ovšem ve virtuálním světě, který nabízí netušené možnosti, a tak vás mohu odkázat na velké množství iluminací, které prezentuje ve svých fotogaleriích pan Černozub:
Bible Václava IV. - část 1.
Bible Václava IV. - část 2.
Bible Václava IV. - část 3.
Bible Václava IV. - část 4.
Bible Václava IV. - část 5.
Bible Václava IV. - část 6.

Pokud vás záhady spojené s rukopisem zajímají, odkazuji na texty PhDr Milady Studničkové, která se době Václava IV. dlouhodobě věnuje.

Filip Pýcha, 31.3. 2014

Menu:
Znak města Dvora Králové
Bible Václava IV.
Kouzelník Žito
Královédvorská lahůdka
Dvůr na Klaudiánově mapě
Móda za gotiky
Vrhcáby
Žofie Bavorská
Model Dvora (1723)
Dvorské opevnění
Oč jde?

Kontakt:
filippycha@gmail.com

Literatura:
Děkanský kostel sv. Jana Křtitele
Žofie Bavorská

Mediální partner



Statistika