Hradby ve Dvoře Králové

Kudy hradby vedly?
Dvůr Králové nad Labem měl vybudováno opevnění hradbami již ve 13. století. Pevnostní charakter města byl na jihu a na západě posilován řekou Labe, zde byly vodní příkopy se zdvihacími mosty. Dvorské opevnění je v kraji výjimečné – hradební zeď neměla ochoz s cimbuřím, ale dovnitř skloněnou pultovou stříšku. Hradby obepínaly město ve velkém oválu s výběžkem kolem kostela, místy byly zesíleny půlválcovými věžemi. Hradby byly úředně zrušeny roku 1785, ještě roku 1841 však stály téměř kolem celého města. Do dnešních dnů se zachovaly fragmenty v různých částech historického města.

Čtyři brány, čtyři věže
Na čtyřech místech byl zajištěn vstup branami: Dolení, Hoření, Šindelářskou a Hradišťskou. Tři brány byly chráněny válcovými věžemi, u Hoření brány byla věž hranolová. Na každé z věží bydlel "braník", který měl za povinnost odtrubovat hodiny. V branách bydleli také městští zbrojnoši, kteří sloužili za plat a museli svoji čtvrť ve dne v noci hlídat a hlásit případný požár. Ve všech městských věžích bylo vězení, které měl na starosti "profous".

Šindelářská věž
Šindelářská věž je jedinou dochovanou věží. Své jméno dostala podle ulice, v níž měli své dílny výrobci šindelů. Naproti bývala celnice, jedno z místních mýt. Věž byla opatřena ochranným ochozem pro strážného. Šindelářská věž sloužila jako vězení pro nactiutrhače - ti byli zavíráni výhradně v neděli, aby se ve všední dny mohli starat o své hospodářství a živnost. Za svůj pobyt ve vězení museli však draze platit. Ve věži byl umístěn do roku 1791 i malý staročeský orloj.
Věž je vysoká 20 m, základy jsou cca 1m v tvrdém jílu, průměr válcovité stavby je 7 metrů, průměr vnitřní dutiny 3m, zdivo má tedy průměr 2m. Jednotlivá patra budovy jsou spojena dřevěným schodištěm. Ve zdivu jsou umístěny lukostřelecké otvory vysoké přes 1 metr, které jsou rozmístěny tak, aby z nich bylo možno obhlédnout celý prostor před hradbami. Směrem k městu je jenom jedna střílna. Věž je nakloněná k jihu. Pohledem z Věžní ulice se lze přesvědčit o tom, jak se opírá o sousední dům.
Na vrcholu byl znak s královským lvem, kterého za vlády Habsburků nahrdila dvouhlavá říšská orlice. Po zřízení samostatného Československa se na věž český lev vrátil. V březnu roku 2008 jej ulomil uragán Emma. Z bezpečnostních důvodů byl i s kopulí sundán a na své místo se vrátil zrestaurovaný a pozlacený téhož roku v červenci. U věže si také můžete povšimnout zbytku hradební zdi a zčásti i okrouhlice. Dnešní podoba je po úpravě v 19. stol.

Zaniklé věže
Hradišťská věž stála na západní straně města v Hradišťské ulici blízko pošty a byla zbourána po roce 1857, protože byla zchátralá. Měla zesílené valové opevnění. Městská šatlava, nazývaná Žumpa, byla určená pro čeleď, která musela vykonávat nejhorší práce. Při jejím bourání byl v komíně nalezen kámen s vytesaným letopočtem 1260. Z toho se usuzuje stáří opevnění.
Dolení věž stála pravděpodobně v nynější Palackého ulici. Při velkém požáru v roce 1572 zde uhořel věžní. Po její obnově byl na věži umístěn plechový kohout. Věž byla začátkem 19. století rozebírána na stavební kámen. Při jejím zřícení v roce 1856 byl kohoutem zabit strážník Babáček. Před tím se mu však před nebezpečím podařilo zachránit děti. Tato událost je zaznamenaná v Pamětní listině uložené dne 29.9.1857 v soše Zábojově.
Hoření věž byla nejstarší a nejvyšší. Jediná nebyla kulatá, ale čtyřboká se stanovou střechou. Stála v dnešní Husově ulici. Dosud jsou vidět pilíře fortny a stále se zde říká Na bráně.

Bedřich Sollner: Pohled na město v r. 1703.

Filip Pýcha, 6.3. 2015