Žofie Bavorská
(1376, Mnichov – 26. září 1425, Bratislava)
druhá manželka Václava IV., římská a česká královna. Roku 1399 dostala od krále město Dvůr nad Labem, nadále zvaný Dvůr paní králové.
(Kráceno a upraveno podle cs.wikipedia.org)

Dětství v Landshutu
Žofie se narodila v Mnichově a patřila k rodu Wittelsbachů. Budoucí královna vyrůstala v bavorském Landshutu u strýce Bedřicha, který byl stejně jako Václav IV. příznivcem lovu.

Setkání s Václavem IV. v Praze
Žofie byla neteří Václavovy první ženy Johany Bavorské. Roku 1388 vzal strýc Bedřich Žofii do Prahy. Půvabná dvanáctiletá princezna krále okouzlila. Sňatkem s nemajetnou Žofií Václav IV. ovšem také upevnil svoji moc a postavení v Říši, připoutal si jím odbojné Wittelsbachy, kteří ovládali v Říši velké, i když nespojité území.

Svatba v Chebu
Svatba se konala 2. května 1389 v Chebu, kde Václava a Žofii oddal králův kancléř Jan, kamminský biskup. Král byl totiž ve sporu s pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna, který komplikoval i Žofiinu korunovaci českou královnou; tu mohl provést jedině arcibiskup. Žofie byla na českou královnu korunována až 15. března 1400 (ve stejném roce byla korunována na královnu římskou).

Působení Žofie po boku Václava IV.
Jejím prvním vlastním věnným městem, které ji 26. února 1399 daroval král Václav IV. byl východočeský Dvůr nad Labem, později zvaný Dvůr paní králové (nebyla ještě korunována na královnu). Další věnná města získala Žofie až roku 1400. Při jejich spravování projevovala dobrý ekonomický cit a svůj majetek dokonce rozmnožila. Získala nová panství a věnovala se i zakladatelské činnosti. Je známo, že v době Václavova vídeňského zajetí pobývala královna Žofie ve východních Čechách a prokazatelně i zde ve Dvoře. (Dočetl jsem se, že „Žofie Bavorská se osobně podílela na dostavbě kostela ve Dvoře nad Labem", ale ve skutečnosti to znamenalo, že v Praze poskytla své finance na jeho dostavbu. Žádný záznam o Žofiině návštěvě Dvora nemáme. Na chybu mě upozornil pan Karel Martínek, kterému děkuji za opravu špatně pochopeného textu. Přednáška pana Martínka.)

Obdivovatelka Jana Husa
Královna Žofie v dalších letech proslula jako posluchačka a velká obdivovatelka Jana Husa. Docházela do Betlémské kaple na jeho kázání a stejně jako král Václav ho dlouho chránila. V září 1410 v královských listech papeži společně s Václavem žádala zrušení klatby nad Husem. Vztah Jana Husa ke královně byl zřejmě blízký, jak se dá vyvodit ze srdečných zmínek o ní v Husových kostnických listech. Rozhodná Žofie se nakonec katolíkům zdála větší hrozbou než váhavý král. Oba se ovšem nakonec museli stáhnout v obraně Husova učení do pozadí. Za zmínku stojí, že královna předvídala nepokoje po smrti Mistra Jana Husa.

Královna vdova na českém trůně
Václav IV. zemřel v roce 1419 po zprávách o první pražské defenestraci. Ani z jeho druhého manželství nevzešel dědic. Po Václavově smrti se Žofie od husitů odvrátila a uchýlila se pod ochranu švagra Zikmunda. Nějaký čas byla Žofie regentkou království.

Odchod do Bratislavy
Doba ovšem donutila Žofii úřad složit a Zikmund musel své zájmy hájit sám. Královna-vdova si na něm vydobyla pevné sídlo v Prešpurku, kam odjela 25. prosince 1419. Žofie Bavorská zemřela v rouše klarisky 26. září 1425 v dnešní Bratislavě. Podle poslední vůle chtěla být uložena k poslednímu odpočinku v Mnichově v rodném Bavorsku, její přání však nebylo splněno - byla pohřbena v boční kapli v bratislavské katedrále sv. Martina. Té se dnes říka Kaple královny Žofie či Královnina kaple.

Žofie a Václava IV. (ilustrace z Bible Václava IV., vznik mezi 1390-1400,
zdroj commons.wikimedia.org)

Filip Pýcha. 9.3. 2015