Nejenom v moderních dobách lidé hrají hazardní hry. Naopak - dělají to odpradávna. Jen hry se mění. Nyní máte možnost učinit mravní poklesek vůči středověké morálce a naučit se tehdy populární hazardní hru.
Vrhcáby jsou jednou z nejstarších známých deskových her lidstva. Je to hra pro dva hráče, ve které hraje roli zčásti náhoda, ale podstatnou měrou i schopnosti hráčů. Ke hře je potřeba hrací deska, 15 kamenů pro každého hráče a dvě běžné hrací kostky a kelímek.
Historie hry Hra se hrála ve starověkém Egyptě, Sumeru, Mezopotámii i Persii. Ve starých textech se s ní pojí latinský název alea (kostky). Je velmi prvaděpodobné, že když Caesar řekl "Alea acta est!" (Kostky jsou vrženy!), přirovnával tím právě zahájenou válku k pohybu hracích kamenů na desce vrhcábů.
V českých zemích je hra doložena již za raného středověku. Na Vyšehradě se vrhcáby hrály již na přelomu 10. a 11.století. Hráči vrhcábů, kteří se perou v hospodě, jsou oblíbeným motivem na kamnových kachlích z 15.století. Z období Třicetileté války pocházejí nejkrásnější hrací kameny s portréty válečných hrdinů a nejkrásnější kazety na vrhcáby, zhotovené z barevných ovocných dřev. Také jan Amos Komenský ve svém díle Orbis pictus zobrazuje vrhcáby pod heslem "ludus aleae" (hra v kostky).
Vrhcáby v Komenského knize Orbis pictus
K důkazu že hra se hrála i v období života Žofie Bavorské, lze použít například Vizitační protokol pražského Arcijáhna Pavla z Janovic, který pochází z let 1379-1382, nebo z Usnesení pražských měst asi z roku 1428, kde měl král Zikmund učinit přítrž různým nepřístojnostem, mimo jiné i vrhcábům. Z obou materiálů vyplývá, že hra byla společensky odsuzovaná, stavěná na stejnou úroveň jako opilství.
Slovo vrhcáby vzniklo počeštěním německého slova Wurf (vrh) a Zabel (deska). V dobách po renesanci vrhcáby ztratily v českých zemích své výsadní postavení mezi hazardními hrami, také se pro ni začal používat spíše název lurč (např. v textech A. Jiráska).
V mnoha zemích je ovšem hra velmi populární dodnes. Možná ji znáte pod anglickým názvem Backgammon.
V hospodě
A jestli vás hra nezajímá, nabízím vám k poslechu pijáckou a hráčskou píseň In taberna quando sumus (Když sedíme v hospodě) , kterou zpívali středověcí studenti na cestách mezi domovem a univerzitou. Text je součástí souboru Carmina Burana, který byl nalezen v Bavorsku, a je to jedna z povinných písní u skupin, které se věnují středověké hudbě. Všichni tu píseň znají (ale často to nepřiznají, protože je neoriginálním obtěžujícím evergreenem). Objevil jsem na internetu i moc hezký český překlad, jeho autor však není uveden.
In taberna quando sumus
In taberna quando sumus,
non curamus quid sit humus,
sed ad ludum properamus,
cui semper insudamus.
quid agatur in taberna
ubi nummus est pincerna,
hoc est opus ut quaeratur;
si quid loquar, audiatur.
Quidam ludunt, quidam bibunt,
quidam indiscrete vivunt.
sed in ludo qui morantur,
ex his quidam denudantur,
quidam ibi vestiuntur,
quidam saccis induuntur;
ibi nullus timet mortem,
sed pro Baccho mittunt sortem.
Primo pro nummata vini;
ex hac bibunt libertini;
semel bibunt pro captivis,
post haec bibunt ter pro vivis,
quater pro Christianis cunctis,
quinquies pro fidelibus defunctis,
sexies pro sororibus vanis,
septies pro militibus silvanis.
octies pro fratribus perversis,
nonies pro monachis dispersis,
decies pro navigantibus,
undecies pro discordantibus,
duodecies pro paenitentibus,
tredecies pro iter agentibus.
Tam pro papa quam pro rege
bibunt omnes sine lege.
Parum sescentae nummatae
durant cum immoderate
bibunt omnes sine meta,
quamvis bibant mente laeta;
sic nos rodunt omnes gentes,
et sic erimus egentes.
qui nos rodunt confundantur
et cum iustis non scribantur.
V hospodě když zasedáme
o svět my se nestaráme
do hry v kostky rychle jdeme
které stále holdujeme
Jak se v naší krčmě žije
kde se za groš pivo pije
jestliže to zvědět chcete
tedy si mě poslechněte
Jedni hrají druzí pijí
jiní zase hříšně žijí
Kdo jen ve hře čas svůj tratí
často bývá svlečen z gatí
jeden nový oděv nese
jiný v cáry oblékne se
Nikdo tu však nedbá smrti
z hazardníků v mokré čtvrti
(Tato pasáž není přeložená.
Vypije se v ní 13 pohárů s přípitkem
za obchodníka z vínem,
za sobodné, za vězně,
za vánoce, za pohřeb,
za mnichy, za námořníky,
atd.)
Pije pán a pije paní
pije kněžstvo pijou kmáni
pije hoch a pije družka
pije sluha pije služka
pije mdlý i čert kým šije
pije černoch běloch pije
pije tulák pije stálý
pije hlupák pije znalý
pije chudý i nemocný
pije štvanec i bezmocný
pije chlapec stařec s díky
pije biskup s kanovníky
pije sestra pije matka
pije bratr pije babka
pijou tito pijou ony
pijou stovky miliony
Brzy se však rozkutálí
tomu peníz velký malý
kdo tu s námi s kuráží
číš za číši poráží
Proto celý svět nás haní
a nám dojít štěstí brání
Kdo nám laje nechť zcepení
k spravedlivým čítán není!