Znak Dvora Králové nad Labem je tak trochu detektivka

Když jsem psal text o Bibli Václava IV., zajímalo mě, jestli existují nějaké staré písemné památky přímo ze Dvora. (Nechávám teď samozřejmě stranou kontroverzní Hankův Rukopis královédvorský.) Chvilku jsem pátral a pak jsem na stránkách Centrální evidence sbírek muzejní povahy zjistil, že zajímavé originální iluminované rukopisy jsou i ve sbírkách místního Městského muzea.

Jedná se o dva spisky.
Prvním je latinsky psaný Žaltář královédvorský z počátku 16. století.
(Žaltář je kniha, která obsahuje žalmy.)

Druhým je česky psaný Rorátník královédvorský ze 2. poloviny 16. století. (Sbírka rorátů, tedy písní zpívaných při ranních mariánských mších v adventním období.) Rorátník mě zaujal ze dvou důvodů. V první řadě jsem si vysnil, že by bylo bezva zkusit dvorské roráty přezpívat, neboť kniha obsahuje text i notový zápis. A nadto jsem se dočetl, že kniha obsahuje nejstarší dochované vyobrazení královédvorského městského znaku.

Jak starý je znak v Rorátníku?

Jenže, jak už to při bližším zkoumání bývá, okamžitě se vynořila spousta nejasností. Znak města totiž není přímou součástí rukopisu, jde o samostatný list vlepený na prázdnou stránku. Vůbec tedy není jisté, jestli obojí (rukopis a znak) vzniklo současně. Možná vůbec nepochází od stejného autora. Napadla mě i kacířská myšlenka, že znak může být z úplně jiného časového období (třeba až z 19. století)... Není údaj o nejstarším vyobrazení znaku ze 16. století nakonec omyl?

Co tam dělá ta mříž?

Ze zdrojů, které jsem byl schopen dohledat, jsem se dozvěděl, že znak městu Dvoru udělil roku 1398 král Václav IV. a že roku 1886 dvorský městský znak úředně potvrdil Zemský archiv Království českého - v podobě, v jaké je k nalezení ve zmiňovaném Rorátníku. Všiml jsem si po čase, že ve srovnání se současným znakem neobsahuje znak v Rorátníku mříž v bráně. Odkud se jenom vzala ta mříž? Nějakou dobu jsem přešlapoval na místě. (No, spíš jsem se věnoval jiným věcem.)

Že by byl nejstarší znak v kostele? A že by na něm byla hlava Žofie Bavorské?

Až mě paní Odvárková (které tímto děkuji) na Facebooku upozornila na to, že v kostele sv. Jana Křtitele je ještě nějaká další podoba městského znaku, která by měla být úplně nejstarší, snad přímo z doby Václava IV. Měl jsem o tom, přiznávám, trochu pochybnosti. Proč se v důvěryhodných knihách o historii města píše o Rorátníku a nemluví o kostele?

Měl jsem později možnost si o tom popovídat s panem Langfelnerem (Dvoráci i historie chtiví návštěvníci Dvora vědí, že pan Langfelner zájemce ochotně provede a podá velmi zasvěcený výklad o kostele) a ten mi informaci potvrdil. Znak je na gotické klenbě. Na stránkách Dějiny farnosti sv. Jana Křtitele-Děkanství Dvůr Králové n.L. uvádí pan Langfelner následující:

V roce 1398 udělil král Václav IV. městu znak. Uprostřed červeného štítu stojí stříbrná hradební zeď s dvěma věžemi z tesaného kamene, zakončená cimbuřím se sudým počtem stínků (hradebních zubů). V ní je otevřená zlatá brána s dvěma páry červených pantů (v bráně hlava paní králové Žofie). Každá věž má jedno čtvrcené okno a je zakončena stříbrnou sedlovou střechou s dvěma zlatými křížky. Mezi věžemi stojí uprostřed na dvou stíncích český lev.

Císař Ferdinand II. v roce 1627 „polepšil“ městský znak: odstranil z brány hlavu královny Žofie. Místo ní byla vložena do brány zlatá mříž, vytažená do dvou třetin výšky, jako připomínka toho, že v roce 1421 obyvatelé města bez boje otevřeli bránu husitským vojskům.

Postupem doby docházelo k různým změnám barev znaku. 17.11.1886 byl potvrzen Zemským archivem Království českého podle znaku, který je vlepen do rorátníku královédvorského ze 16. století.

Ve 20. století se sedlové střechy barvily černě, křížky se změnily na makovice a hradební zeď byla protažena až do kraje štítu.

Otázky zůstávají

No, tak to mi vysvětlete, proč se heraldikové drželi té mříže, kterou vyfasovalo město pro ostudu, když se roku 1866 vycházelo z Rorátníku, kde žádná mříž není... A když se roku 2008 dělala nová podoba znaku, která se opět odvolává na nejstarší zobrazení v Rorátníku, zčervenaly černé věžní střechy, změnil se tvar štítu, ale mříž tam i přesto zůstala. Užívání znaku města se řídí právními předpisy, takže ho sem nemůžu jen tak dát, ale můžete si ho prohlédnout na webu městského úřadu.

Musím se pana Langfelnera zeptat, odkud čerpá tyhle informace. :-) A ještě jednou souhrn nezodpovězených otázek: Proč se všude píše, že nejstarší podoba znaku je v Rorátníku? Proč v Rorátníku není mříž? A proč autor současného znaku města z roku 2008, ač vycházel z předlohy v Rorátníku, tu mříž přesto použil? Nevíte? :-)

Filip Pýcha, 22.5. 2014